Po porážce Českých stavů v roce 1620 dochází v českých zemích k razantním politickým a společenským změnám. Postupně jsou konfiskacemi majetku ožebračováni šlechtici a měšťané podporující stavovské povstání a Fridricha Falckého. Císař Ferdinanda II. výrazně posiluje svoji moc v Českých zemích za podpory katolické šlechty v čele s Karlem z Lichtenštejna.  Hlavním úkolem konfiskací je naplnit státní pokladnu trpící neustálým nedostatkem peněz.

Začátkem roku 1622 vzniká v Čechách mincovní konsorcium. Díky půjče 6 mil. zlatých uděluje císař Ferdinand II. tomuto konsorciu, výhradní právo razit mince v Čechách, na Moravě, Dolních Rakousích. Rovněž získává výhradní právo na nákup veškerého stříbra a právo na výkup všech kvalitních stříbrných mincí nacházející se na území Čech, za předem stanovené ceny. Samozřejmě podmínky smlouvy s císařem byly výhodné hlavně pro mincovní konsorcium. Tento osudový komplot vedl k pozdějšímu krachu finančního systému a ožebračení všech vrstev obyvatel v těchto zemích. Konsorcium mělo celkem 15 podílníků, ale do dnešních dnů známe pouze 5 členů konsorcia. Ostatní podílnici zůstanou pravděpodobně na věky utajeni. Spekuluje se však, že zisk konsorcia byl vyplácen i některým blízkým lidem pohybujícím se okolo Ferdinanda II. a lidem, kteří měli moc ovlivnit v případě problémů celou záležitost. Do dnešních dnů známe pouze tyto členy konsorcia: Karla z Lichtenštejna, nizozemského obchodníka Hanse De Witte z Antwerp, židovského bankéře Jakuba Bassewiho z Treurenburgu, Pavla Michnu z Vacínova, Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna.

Feridnand II., 75 krejcar 1622, mincovna Praha, mincmistr Hübmer

Z počátku byl hlavní zisk konsorcia tvořen z rozdílu mezi nákupní cenou surového stříbra a hodnotou vyražených mincí. Po několika týdnech došlo k růstu cen stříbra a celá operace se dostala do další fáze, kdy došlo ke snižování hodnoty mincí. V mincovnách jsou raženy stříbrné mince (kiprové mince nebo dlouhé mince) nízké ryzosti, označené většinou vysokými nominály. Tento krok roztáčí spirálu zmatků a podvodu. Lidé o tyto nekvalitní nové mince nestojí. Kvalitní staré domácí a zahraniční stříbrné se tajně směňují za obrovské částky těchto inflačních mincí viz. tabulka. Jediné mince, které si zachovaly svoji kvalitu, byly dukáty a jejich díly.

V této fázi mocní katoličtí šlechtici využívají chaotické situace a pouští se do další fáze konfiskace stavovského majetku. Císař vyhlašuje milost pro všechny, kteří se dobrovolně doznají k nekatolickému a protivládnímu smýšlení. Život těmto provinilcům bude zachován. Veškerý majetek bude těmto provinilcům zkrácen na 1/3 až ½  a tento podíl jim bude vyplacen v penězích. Takto zabavený majetek je ohodnocen v mincích používaných před rokem 1620. Výsledná vyplacená suma je však vyplacena nehodnotnou kiprovou minci raženou v roce 1622. Tímto způsobem přišel k obrovskému majetku např. Albrecht z Valdštejna.

Ferdinand II. , 150 krejcar 1622, mincovna Kutná Hora, mincmistr Hölzl

Konsorciu přinesly operace, které znehodnotily měnu obrovské zisky. Vyšetřovací komise, která později vznikla, odhadnula škodu na 10,7 mil. zlatých. Další veliký zisk přinesl vybraným katolickým šlechticům nákup konfiskovaného majetku za tyto znehodnocené mince. Tato zlodějina přinesla bídu všem vrstvám společnosti. Císaři Ferdinandu II. kýžené naplnění státní pokladny však nepřinesla.

Dne 28. 12. 1623 v Českých zemích došlo ke kaladě (bankrotu). Hodnota kiprových mincí byla snížena až na 90 % původní hodnoty. Za vlády Ferdinanda III. byla zřízen vyšetřovací komise, která měla za úkol celý podvod vyšetřit. Celá kauza se táhla až do 18 století a drtivá většina viníků nebyla řádně potrestána a žila v blahobytu až do své smrti.