Svatý Vojtěch pocházel z rodu Slavníkovců a patřil mezi nejvýznamnější osobnosti české kultury a politiky 10. století. Byl jedním z pěti synů Slavníka a Střezislavy. Mezi Vojtěchovi významné sourozence patřil bratr Soběslav. Svatý Vojtěch žil v letech okolo 957 – 997. V zahraničí byl znám spíše pod biřmovacím jménem Adalbert a během svého života se stal druhým pražským biskupem. Biskup Vojtěch vedl stálé spory s Boleslavem II. a rodem Přemyslovců. Vojtěchovi se povedlo uniknout likvidaci rodu Slavníkovců na hradišti v Libici. Poté pobýval v exilu v Polsku, kde podniká v polských službách misijní cestu k pohanským pobaltským Prusům. Během této misijní cesty je zabit kopím. Boleslav Chrabrý ostatky biskupa Vojtěcha od Prusů vykupuje a v roce 999 byl Vojtěch papežem Silvestrem II. prohlášen za svatého. Ostatky svatého Vojtěcha byly uloženy v polském Hvězdně a zpět do Čech je v roce 1039 odvezl český kníže Břetislav I.

Okolo mincovnictví biskupa Vojtěcha panuje řada nejasností. Jako říšský kníže vlastnil mincovní právo, otázka je do jaké míry se mu ho povedlo využít. Vojtěchovi jsou přisuzovány 3 typy denárů. První typ ruka/kaplice – bezejmenný nese opis HIC DENARIVS EST EPISCOPI (tento denár je biskupův). Druhý typ ruka/kříž nese opis ADAL EPISCO. A poslední typ pocházející z nálezu jedné mince ze Švédska s nejistým českým původem. Tento denár nese opis ADALBERTVS.

Denár biskupa Vojtěcha, kříž/ruka, Cach 163

Denár biskupa Vojtěcha, ruka/kaplice, Cach 164