Kolem mincovnictví Slavníkovců panují stálé dohady. Z tohoto období máme jen velmi malé množství informací ať již mincovních nálezů, písemných zpráv o způsobu tehdejšího života a mincovnictví.

Předpokládá se, že slavníkovské mincovnictví bylo započato kolem roku 981 nástupem Soběslava na trůn a bylo ukončeno vyvražděním Slavníkovců roku 995.

Pravděpodobně ražba mincí probíhala v mincovně Malín u Kutné Hory a ke konci období na samotné Libici. Během tohoto období byly raženy denáry (drobná stříbrná mince s průměrem okolo 2 cm a hmotností 1 gramu). Opis mince byl poměrně jednoduchý a většinou obsahoval stručný text vydávající osoby (krále, knížete, biskupa,aj.) a název lokality, kde sídlila mincovna nebo se nacházelo sídelní měst. Vzhledem k vysoké negramotnosti docházelo ke značnému komolení těchto opisů a z toho vznikajících dnešních spekulací ohledně původů denárů.

K mincovnictví bylo využíváno stříbro, které bylo z větší části dováženo ze zahraničí. Tehdejší technologie neumožňovaly hlubinné dolování stříbra v Kutné Hoře a povrchový sběr nemohl zajistit dostatečně množství kvalitního stříbra pro mincování.

Slavníkovské denáry lze rozdělit s určitou rezervou do 6 základních typů:
1. Soběslavův ethelredský typ
první typ ražen v mincovně v Malíně po roce 981 – opis rub ZOBESLAV.NARVI a opis líce MALIN CIVITAS

Po obsazení Malína Přemyslovci se mincování přesunulo na Libici pochází druhý typ s nejasným textem EOSTVDFAER

2. Soběslavovy denáry s ptačími a „výhružnými“ motivy
Odhaduje se, že tyto denáry byly raženy po obsazení Malína (okolo roku 990) Přemyslovci na Libici.
Na těchto mincích již není opis MALIN a rovněž se jedná o mince nižší kvality a výtvarné hodnoty.

3. Denáry s tváří a mincovnou Libice
Tyto denáry se dochovaly jenom v několika exemplářích a nelze ji spolehlivě datovat. Mince působí slavnostním dojmem a nejspíše byla ražena k nějaké významné události.

4. Vojtěchův denár
Opis mince HIC DENARIUS EST EPIS(COPI) a nejasný text na druhé straně mince (tento denár je biskupův). Samozřejmě ohledně této mince panují spekulace zda nedošlo ke zkomolení opisu a nepatří k mincovnictví knížete Boleslava.

5. Domnělý denár biskupa Vojtěcha
Jediný dochovaný kus pocházející z poděbradského pokladu. Opis xADAL8ISCOx a rub obsahuje nejspíše zbytky slova CIVITAS. Různými kombinacemi písmen lze dojít k opisu Adalbertu epicopus nebo Belezlau dux.

6. Domnělý denár biskupa Vojtěcha
Pochází z mincovního pokladu nalezeném na švédském ostrově Gotland v roce 1871. Jedná se unikátní denár, který je typu ruka/kříž s opisem ADALBERTVS.

Slavníkovské mince nalezené na území České republiky:
Čistěves – (Hradec Králové roku 1896) nalezeno 274 ks denárů z toho 125 denáru knížete Soběslava (depot se jako celek nedochoval)
Ostroměř (roku 1903) – depot obsahoval pouze 2 denáry knížete Soběslava
Poděbrady (roku 1936) depot obsahoval 123 slavníkovských denárů.
Stará Boleslav (roku 1931) depot obsahoval 79 slavníkovských denárů.