Grešle je od roku 1559 označení pro drobné německé mince 1 tolar = 84 grešlí.

V Čechách se jméno uchytilo až za vlády Ferdinanda II. Roku 1624, kdy ve Slezsku byla ražena mince o průměru 16,4 mm a hmotnosti 0,73 g. rovnala se ¾ krejcaru. Označovala se hovorově rovněž trojník.

Ražba grešlí probíhala i za vlády Ferdinanda III. a konec ražby grešlí v Čechách nastal až za vlády Josefa II.

Ferdinanda III. (1637 -57)

grešle Ferdinand III. z roku 1653, Těšín:

Ferdinanda IV.

Leopolda I. (1657 – 1705)

Leopold I. grešle 1703 mincovna Vratislav:

Josefa I. (1705 -11)

Marie Terezie ( 1740 -80) – roku 1759 zavedla grešli měděnou o průměru 17,5 mm hmotnosti 1,67 g. Jedná se o minci poměrně vzácnou nazývanou grešlička.

grešlička 1759 Marie Terezie:

Roku 1760 byla nahrazena praktičtější větší mincí o průměru 23,2 mm a hmotnosti 8,25 g.

– naposledy byl tento typ grešle ražen v Praze roku 1768.

Josef II. grešle 1782 A:

Grešle vždy byla velice drobnou mincí s mizivou hodnotou. A diky ní vzniklo lidové rčení: „Nestojí to za zlámanou grešli.“