Statér (něm. Regenbogenschüsselchen = duhovky) – zlaté a stříbrné mince Keltů z 1. století př.n.l. Dělení statéru na třetiny, osminy a čtyřiadvacetiny Keltové na Moravě (1.stol.př.Kr.) 1/3 zlatého statéru, typ Athena – Alkis, av.: 4 hrboly, hmotnost 2,80 g Stříbrné denáry – začaly obíhat po rozvrácení Velkomoravské říše. Denár je stříbrná mince, která byla poprvé ražena v první polovině 3. […]
Články
Technická stránka výroby mincí
Mince sama o sobě bývá (až na malé výjimky) výtvarným a technickým dílem. Dokonalé provedení mince, podobně jako i bankovky, ukazuje na úroveň země. Technicky nedokonalé mince vždy signalizují určité krizové jevy v systému státního hospodářství. Na počátku výroby mincí je vždy mincovní kov. Získává se z rudy. Proto obvykle bývaly mincovny nedaleko dolů – mincovna ve Vlašském dvoře v […]
Archeologové nad Rokytkou
Rozhovor s archeologem Pavlem Hustákem o záchranném výzkumu, který proběhl na staveništi nového obytného komplexu v Praze-Hloubětíně. Nálezy odkrývají život lidí nad říčkou Rokytkou už před šesti tisící lety. Rozhovor ke stažení mp3 zde Vysíláno v Planetáriu č. 13/2008, 29. března – 4. dubna 2008.
Vladislav II. Jagellonský a mincovnictví
Vladislav II. Jagelonský se narodil 1. března 1456 Krakov a zemřel 13. března 1516 v Budíně. Byl synem polského krále Kazimíra IV., původem z litevského velkoknížecího rodu Jagellonců. V roce 1471 se Vladislav II. stal českým králem a uherským králem od roku 1490. Král Dobře.mp3, Toulky českou minulostí – Český rozhlas V prvních letech vlády musí neustale svádět boje s […]
Investice do mincí
Investice do zlatých a stříbrných mincí získává mezi investory stále více na popularitě. Kromě toho, že takováto investice poskytuje poměrně vysoké zisky oproti tradičním investicím do fondů a akcií, rovněž dobře doplňuje a diverzifikuje investiční portfolio. Zlatá pamětní medaile Karlův most, hmotnost 1 kg, cena k 6. 3. 2008 je 720 000 Kč: Po revoluci se numizmatika od sběratelů, kteří […]
Václav IV. a mincovnictví
Václav IV. (1378-1419) byl českým a římským králem, synem Karla IV. a Anny Svídnické. 1378 nastupuje po smrti Karla IV. na trůn. Počáteční fázi kralování si vedl velmi obratně, ale postupem času se projevuje jeho nerozhodnost až nezájem o vladařské povinnosti, čehož využívají různé zájmové a mocenské skupiny. Dochází k mnoha projevům nespokojenosti s jeho kralováním. Je několikrát vězněn a […]
Jan I. Lucemburský a mincovnictví
Jan Lucemburský (Slepý), král český v letech 1310-46, titulární král polský v letech 1310-35, od roku 1308 hrabě lucemburský, též generální vikář římskoněmecké říše v předalpských zemích, přichází na svět 10. srpna roku 1296 v Lucemburku jako syn lucemburského hraběte a pozdějšího římského krále a císaře Jindřicha VII. Lucemburského a Markéty Brabantské. Pro české království získáva Chebsko a obratnou politikou […]
Václav II. a mincovnictví
Václav II. byl synem Přemysla Otakara II. a během svého života se stal českým a polským králem (1278/83 – 1305). Přes své těžké dětství se dokázal uvážlivě chopit moci. Uvedl politicky a ekonomicky rozvrácené Čechy do celkem stabilní podoby. Václavu II. bylo velmi nápomocno v jeho politickém snažení množství stříbra pocházející ze stříbrných dolů v Kutné Hoře. Breaktáty Václava II. […]
Jiří z Poděbrad a mincovnictví
Jiří z Poděbrad (1458 – 1471) se od roku 1458 stal českým králem. Důvodem Jiříkovy volby českým králem byla skutečnost, že si česká kališnická šlechta přála zachovat dosud platné výdobytky husitské revoluce, to znamená především přijímání pod obojí. Proto musela postavit do svého čela postavit „husitského krále“ (toto označení nutno chápat jako král umírněných husitů). Jiříkova zvolení se ale nezúčastnili […]