Mincovna Cheb byla založena okolo roku 1180 a dokonce 13. století zde jsou raženy široké polobrakteátové feniky napodobující jihoněmecké ražby.

Fenik b.l. (1220 – 1300) – cheb mestská razba:

Po obsazení Chebska Přemyslem Otakarem II. roku 1226 byla ukončena ražba brakteátových feniků a je zahájena ražba dvoustranných peněz.
V 80. letech 13.století se předpokládá další mincovní reforma, která přizpůsobila dosavadní dvoustranné peníze lehčím hallským denárům – haléřům.

V roce 1300 byla chebská mincovna přenesena do Kutné Hory až Karel IV. v roce 1349 mincovnu opět povolil a přenesl do Chebu mincovnu norimberskou.

Roku 1444 udělil Fridrich III. Chebu právo razit 1/7 pražského groše (peníze kruhové nebo se čtyřrázem).

Peníz jednostranný XV. století – cheb městská ražba:

Od roku 1506 byly raženy tzv. nové chebské haléře (dvoustranné) dle norimberského vzoru. Líc tvoří ve čtverci půlka orlice s mřížkováním a rub gotické písmeno E.
Průměr 13 mm
Hmotnost 0,35 – 0,19 g
Mincmistři Oldřich Sensholz, Hanuš Šimon Bretschneider, Hanuš Thorwart, Pankrác Schuhmann

Chebský haléř z let 1446 – 1506:

Poslední chebské ražby jsou datovány do období 1506 – 1520 jednalo se o jednostranné chebské haléře s městským znakem (0,25 – 0,30g) a dvoustranné chebské peníze (0,2 – 0,37 g) s letopočtem 1516 a gotickým písmenem E na rubu.

Naposledy bylo v Chebu raženo roku 1743 při obsazení města francouzskými vojsky.