Už po prvním ohledání se o něm hovořilo jako o pokladu století. Stovky denárových mincí z poslední třetiny 10. století, které objevil náhodný nálezce loni v listopadu, nakonec svou historickou hodnotou předčily očekávání odborníků. Po několika dohledávkách na místě nálezu u Chýště na Pardubicku se ukázalo, že poklad je téměř dvojnásobný. Veřejnost jej bude moci už brzy spatřit na vlastní oči, od 21. září do 16. října pořádá Východočeské muzeum v Pardubicích (VČM) výstavu Denárový poklad století.

„Hodnota pokladu je nevyčíslitelná a pro historické poznání doby počátků českého státu má nebývalý dopad. Měli jsme jedinečnou možnost prozkoumat zlomky nádoby, ve které byl poklad uložen, ale i místo archeologického nálezu. Podařilo se nám najít ještě jednou tolik mincí a zlomků,“ oznámil ředitel VČM Tomáš Libánek. „V červenci a srpnu jsme prováděli odbornou dohledávku, simulovali jsme proces orby, který by běžně trval šest let. Výsledkem je, že jsme našli ještě jednou tolik mincí a zlomků,“ vysvětlil Libánek.

Mincovní soubor tvoří české denáry ražené knížetem Boleslavem II. (972–999) v posledním desetiletí 10. století v mincovnách v Praze a na Vyšehradě. „Těchto mincí se nedochovalo mnoho, pocházejí z doby samotných počátků českého mincovnictví a jejich historická i sběratelská hodnota je obrovská. Stav mincí je naprosto unikátní, nepochybně ně někdo ukryl nedlouho po jejich ražbě,“ zdůraznil numismatik a vedoucí odborného úseku VČM Ladislav Nekvapil. „Nález obsahuje také zcela raritní ražby, u kterých je znám třeba jediný exemplář na světě, a dosud neznámé varianty mincí,“ dodal Nekvapil.

Nález odevzdaný do sbírek Východočeského muzea čítal celkem 780 položek. Při dohledávkách našli archeologové VČM dalších 745 mincí, jejich zlomků či shluků celých mincí. Podle vzhledu mincí a charakteru jejich poškození je pravděpodobné, že nádobku s mincemi poškodila zemědělská orba, část mincí tak roztáhla po poli. „Nejprve jsme nechali půdu po sklizni podmítnout, pak opakovaně zorat a naposledy jsme bagrem po centimetrových vrstvách odebírali jednotlivé vrstvy zeminy. S pomocí detektorů jsme objevili i milimetrové úlomky,“ vysvětlila vedoucí archeologického oddělení VČM Kristýna Bulvová. „Každou minci či zlomek si archeologové zapsali, geodet ji přímo na místě zaměřil včetně hloubky uložení. Máme tak představu, jak se mince z nádoby při orbě rozšířily na plochu pole,“ objasnila Bulvová.

„Z numismatického hlediska jej lze beze vší skromnosti označit za „nález století“, neboť vzhledem k jeho rozsahu, úplnosti a výtečnému dochování nalezených mincí nemáme z území střední Evropy k dispozici srovnatelnou analogii. Pro historiky a odborníky na dějiny raně středověkého peněžního oběhu má denárový nález z Pardubicka mimořádnou pramennou hodnotu, přesahující naše hranice,“ zhodnotil poklad Petr Vorel, numismatik Východočeského muzea.

„Kdo poklad do země uložil, se zřejmě nikdy nedozvíme. Je pravděpodobné, že to byl nějaký velmož napojený na vládnoucí knížecí rod, případně bohatý kupec, protože se jedná o majetek vysoké hodnoty. Mohly to být peníze na financování vojska, hotovost pro mezinárodní obchodní aktivity, možná i ukrytý lup,“ uzavírá Ladislav Nekvapil.

Poklad je nyní trvalou součástí numismatické podsbírky Východočeského muzea v Pardubicích. Současně s chystanou výstavou vydá VČM také publikaci Denárový poklad z Chýště, který shrne dosavadní vědecké poznání tohoto depotu.