Z činnosti mincovny v Českém Krumlově jsou první doložené ražby z dob Oldřicha II. z Rožmberka. (1403-62). Ražena zde byla drobná stříbrná mince na základě povolení z roku 1422 po celou dobu husitských válek.

Další aktivity mincovnictví v Českém Krumlově spadají až do období Ferdinanda II. (1619-37), kdy povolení k ražbě mincí obdržel rod Eggenbergů. Byla zde zřízena v roce 1625 druhá česká privátní mincovna. Císař do čela krumlovského vévodství postavil svého generála Jana Oldřícha z Eggenbergu. V Českém Krumlově se začali razit tolary, které měli spíše reprezentativní charakter.

Jan Oldřich z Eggenberga, tolar 1629, mincovna Český Krumlov:

Další z následovníků rodu Jan Antonín Eggenberg, pokračoval sporadicky v ražbě mincí v Českém Krumlově, později však výrobu mincí přenesl do mincovny ve štýrském Waldensteinu.

Jan Antonín z Eggenberga, tolar 1638, mincovna Český Krumlov:

V Českém Krumlově se opět začalo razit až v letech 1652-58 bratry Janem Kristiánem a Janem Seyfriedem a to tolary, zlatníky a dukáty. Jan Kristián nezávisle na svém bratru razil 3 krejcary těchto ročníku 1677, 1685 a 1688.

Jan Kristián a Jan Seyfried z Eggenberga, tolar 1654, mincovna Český Krumlov – Scheiblhoffer:

Jan Kristián z Eggenberga, 3 krejcar 1677, mincovna Český Krumlov:

V roce 1710 Eggenbergové na své mincovní právo v Českém Krumlově rezignovali.

Po převzetí českokrumlovského panství Schwarzenbergy v letech 1719 v Českém Krumlově mince raženy nebyly. Své mince Schwarzenbergové razili ve Vídni.