Po smrti otce Maxmiliána II. nastoupil Rudolf II. na trůn v Čechách do celkem stabilního měnového prostředí. Završená měnová reforma započatá Maxmiliánem II. byla v celku úspěšná. Podařilo se mu z peněžního trhu vytlačit většinu drobných zahraničních minci. Většinovým oběživem v Čechách se staly domácí bílé a malé groše.

Císař Rudolf II. jako velký milovník umění si zakládal na reprezentativnosti vlastních mincí.
Velkou novinkou v českém mincovnictví rudolfínské doby představovala ražba velkých mincí. Byly to násobky stříbrných tolarů (dvoutolary až čtyřtolary) a násobky dukátů (dvoudukáty až desetidukáty). Tyto ražby plnily hlavně reprezentační úlohu a byly vydávány v nevelkém počtu.

Rudolf II., 3 Tolar 1604, Hall:

Rudolf II., 5 Dukát 1611, Praha-Hübmer:

Rudolf II., Tolar 1593, minc. České Budějovice – Mattighofer:

Rudolf II., Tolar 1601, minc. Kutná Hora – Spiesz:

Rudolf II., Tolar 1603, minc. Kutná Hora – Enderle:

Rudolf II., 1/2 Tolar 1582, minc. České Budějovice:

Rudolf II., 1/4 tolaru 1591, minc. Kutná Hora – Šatný:

České mince se v době vlády Rudolfa II. razily v mincovnách v Praze, v Kutné Hoře, v Jachymově, v Českých Budějovicích.
Značky mincmistra byly umísťovány na spodním nebo horním okraji opisu lícní či rubové straně mince.

Další mince:

Bílý groš:

Rudolf II., bílý groš 1582, Jáchymov, mincmistr Kadner

Rudolf II., Bílý groš b.l., minc. České Budějovice – Schönfeld:

Malý groš = Maley Gross
– odpovídá početní jednotce míšeňský groš

Nejdrobnější české mince rudolfínské doby:

Bílý peníz (denár)
31,25 % Ag , váha 0384 g, průměr 13,5 mm

Bílý peníz 1579, minc. České Budějovice-Schönfeld

Malý peníz (haléř)
– lidově označován jako černý peníz jelikož v oběhu brzo získával tmavou barvu
17,1 % Ag, váha 0,345 g, průměr 12 mm
– platil polovinu bílého peníze

Malý peníz Rudolfa II. z roku 1597 a z roku 1610:

Související články: Značky na mincích Rudolfa II. , Malý groš