Dům umění

Masarykovo náměstí 11, Znojmo

Numismatická expozice je zpřístupněna v Domě umění již od roku 2007. Unikátní systematickou sbírku českých mincí a medailí shromáždil ve druhé polovině 19. a počátkem 20. století pedagog a sběratel Josef Květoň. Jihomoravské muzeum ve Znojmě ji získalo v roce 1948 darem od Boženy Velebové, dcery Josefa Květoně, díky jejíž nezištnosti a vlastenectví můžeme dnes obdivovat tento unikátní soubor.

Josef Květoň se narodil v roce 1828 v Uhřinově poblíž Velkého Meziříčí. Po absolvování učitelského ústavu v Telči a Jihlavě prošel několika učitelskými místy. V roce 1856 již jako zkušený pedagog nastoupil do Ústavu hluchoněmých v Praze, kde byly jeho pedagogické schopnosti oceněny písemným uznáním školy v roce 1897 (uvedený artefakt je součástí expozice).
 
Předmětem Květoňova odborného zájmu se stala numismatika. Ovlivněn vlasteneckým cítěním patřil k nadšeným sběratelům českých mincí a medailí. V 80. letech 19. století byl, spolu s řadou známých sběratelů a numismatických odborníků, zakládajícím členem prvního českého numismatického kroužku v Praze. Spolek vydal v roce 1886 medaili, která je také součástí expozice.
 
Během svého života nashromáždil Josef Květoň výjimečnou kolekci. V tvorbě jeho sbírky je patrný jasný cíl, shromáždit přehled všech ražeb z území českého státu od historických počátků do ukončení činnosti pražské mincovny v roce 1857. Vedle českých mincí neváhal do sbírky zařadit i mince českých panovníků vydané mimo území českého státu nebo ražby cizích vydavatelů vztahující se k historickým událostem na našem území.
 
Soubor mincí je zajímavým dokladem finančních možností pedagoga, který byl nucen zaměřit se na sbírání drobných mincí, finančně méně náročných. V souboru nenajdeme honosné kusy, ale v případě drobných mincí je v  něm obsažena celá řada unikátních ražeb, ať už drobných vládních ražeb tolarového období či ražeb olomouckého biskupství.

Ostatní numismatický materiál (medaile a jetony) představuje ukázkový výběr toho nejlepšího a nejzajímavějšího, co se podařilo Květoňovi nasbírat, včetně vzácných a unikátních kusů.

Pečlivost, systematičnost a smysl pro pořádek uplatňoval Květoň nejen v pedagogické činnosti, ale i v intenzivní sběratelské aktivitě a s ní související studijní činnosti. Je to zřejmé z jeho pozůstalosti, kterou společně s knihovnou a kolekcí mincí a medailí získalo znojemské muzeum v roce 1948. Numismatická sbírka muzea byla obohacena o 1137 artefaktů, z toho bylo 986 mincí, 134 medailí a 17 svátostek. Sbírka obsahuje i 48 kusů falešných jetonů, jedná se o tzv. Kiliánova falza.
 
Josef Květoň s manželkou strávil poslední roky života ve Znojmě v rodině dcery Boženy, která byla provdaná za advokáta doktora Viléma Velebu, významného znojemského veřejného činitele. Do Znojma se Květoňovi přistěhovali v roce 1897 a bydleli na Mariahilfestrasse číslo 5 (dnes Roosveltova), později na Horním náměstí č. 9. Sběratel zemřel v roce 1905 a je pochován spolu s  manželkou v rodinném hrobě na znojemském hřbitově.

O Květoňovu sbírku projevil zájem dr. Gustav Skalský, přednosta numismatického oddělení NM v Praze, ve svém dopise ze dne 17. března 1941 adresovaném dr. Vilému Velebovi. V dopise, který byl objeven v odborné knihovně JMM ve Znojmě v únoru 2007, dr. G. Skalský uvádí: Vážený pane doktore. Sbírka Vašeho p. tchána, p. Josefa Květoně, měla svého času velmi dobrou pověst a byla zde, jak se zdá, dobře známá. Je-li dosažitelná a přístupná, mělo by o ni zájem snad i Národní museum. Je třeba znát její obsah. Prosíme proto, abyste nám zaslal její seznam, který snad existuje, anebo který by se dal snadno pořídit, když je sbírka uspořádána a popsána.“ Na uvedený dopis dr. Vilém Veleba nereagoval a sbírku si rodina ponechala až do roku 1948, kdy ji darovala znojemskému muzeu.

Poprvé byla Květoňova sbírka vystavená na znojemském hradě již rok po předání do muzea, a to v letech 1949-1962. Po zrušení expozice byla uložena téměř na 45 let v historickém depozitáři.

Počátkem 70. let 20. století se centrální muzea snažila soustředit cenné kolekce z okresních muzeí. Tehdejší vedení Moravského zemského muzea v Brně usilovalo o převedení Květoňovy sbírky do svých sbírkových fondů. Proti této aktivitě se rázně postavil dr. Vědomil Vildomec, ředitel Jihomoravského muzea ve Znojmě, a tak soubor zůstal ve Znojmě.

Reprezentativní vzorek sbírky, cca 450 mincí a medailí, byl v roce 1982 zpřístupněn při otevření nové budovy Státní banky ve Znojmě (dnes sídlo Komerční banky). Výstava určená pro účastníky slavnostního otevření trvala pouze 2 hodiny. 

Jako perlička vyznívá návštěva vzdálených příbuzných doktora Veleby ve znojemském muzeu v roce 1991 za účelem  navrácení sbírky Josefa Květoně v rámci restitučních nároků. Po vysvětlení, že v muzejním archivu existuje úřední doklad o tom, že jsme sbírku získali darem, odešli s nepořízenou.

Dalšího vystavení se dočkala větší část kolekce při příležitosti výjezdního zasedání Moravské numismatické sekce v Jihomoravském muzeu ve Znojmě v roce 1996, kterého se zúčastnili přední moravští odborníci v čele s dnes již zesnulým předsedou sekce profesorem Jiřím Sejbalem a zájemci o numismatiku z řad znojemské veřejnosti. Výstava, realizovaná ve spolupráci s doktorem Janem Šmerdou z Moravského zemského muzea v Brně, byla slavnostně otevřena 21. května 1996 v Císařském sále znojemského hradu. Za přísných bezpečnostních opatření byla zpřístupněna veřejnosti do konce srpna 1996. Tehdy poprvé zazněla myšlenka o zpřístupnění Květoňovy sbírky pro veřejnost.

Pracoviště historie se rozhodlo tuto unikátní kolekci patřící k základním numismatickým fondům nejen na Moravě, ale i v celé České republice zveřejnit nejdříve vydáním podrobného katalogu. 30. září 2004 proběhl slavnostní křest reprezentační publikace MINCE ZEMÍ KORUNY ČESKÉ-Numismatická sbírka Josefa Květoně a po necelých třech letech byla zpřístupněna i numismatická expozice.

Nová expozice, přizpůsobená prostorovým možnostem, obsahuje devět speciálních vitrín, v nichž je vystaveno 823 artefaktů, které dokumentují vývoj české měny od období Keltů přes denárovou, grošovou a tolarovou měnu, včetně historických medailí a jetonů. Dvanáct panelů s textovou a obrazovou částí seznamuje návštěvníky s nejvýznamnějšími mezníky ve vývoji české měny. Expozice, která vznikla ve spolupráci s dr. Janem Šmerdou, vedoucím numismatického oddělení MZM v Brně, je tak osobitou učebnicí české měny, oslovující
nejen školní mládež, ale i odbornou a laickou veřejnost. 
 
Numismatická expozice mohla vzniknout díky významné finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky a Jihomoravského kraje.

Autorka expozice: Květoslava Poláková