Rod pánů z Častolovic a Lichtenburka

Půta z Častolovic (1402?-1435) patřil mezi hlavní stoupence Zikmundovy politiky v Čechách. V roce 1422 byl jmenován hejtmanem v Kladsku. Je vlastníkem Častolovic, Albrechtic, Potštejna a v roce 1429 získává do zástavy Minstrbersko. O dva roky později v roce 1431 mu král Zikmund připisuje Kladsko.

Jako Zikmundův oblíbenec v roce 1426 získává právo razit drobnou minci v Kladsku. Přesný rok, kdy zahájil Půta z Častolovic ražbu mincí není znám. Za nejstarší mince Putovy počítame dvoustranné haléře zapadající dobře mezi ostatní slezské městské ražby.

Dvoustranný haléř:
Průměr 11,5 mm, hmotnost 0,239g, jakost 350/1000 Ag
Tento typ kladského haléře považujeme za nejstarší, neboť štíhlá kresba lva se liší od ostatních kladských ražeb a v detailech připomíná v mnohém vratislavské haléře, tzv. Rempelheller, které bývají datované do roku 1422.

Dvoustranný haléř:
Průměr 11,5 mm, hmotnost 0,299 g, jakost 250/1000 Ag

Po smrti Půty z Častolovic (1435) dochází v Kladské mincovně k ražbě jednostranné okrouhlé mince ve starší literatuře označované též jako „české feniky“. V roce 1455 prodává Kladsko Vilém z Lichtenburka Jiřímu z Poděbrad. Tímto končí doba mincování rodu pánů z Častolovic a Lichtenburka v Kladské mincovně.

Jednostranný peníz:
Průměr cca 14 mm, hmotnost 0,392 – 0,224 g, jakost 350 – 420/1000 Ag
Písmeno “g” bývá umístěno proti křížení ocasu nebo v horní smyčce, velikost písmene bývá různá. Šrafování hřívy je svislé nebo vodorovné.

1 Comment

Leave a Comment