Keltové

První Keltové osídlili naše území již asi 1000 př. n. l.. Podle nejpočetnějšího keltského kmene Bójů dostaly české země latinský název Boiohaemum (země Bójů) – Bohemia.

Rozšíření Keltů v Evropě (modře: 1500 – 1000 př. n. l., růžově: 400 př. n. l.)
distribution_of_celts_in_europe.png

Keltové si stavěli takzvaná oppida, což byla opevněná města. V Česku patří mezi nejvýznamnější oppida Závist nad Zbraslaví, Stradonice u Berouna Staré Hradisko či Přerovská hůra ve středním Polabí. Keltského původu je patrně také horské opevněné hradiště u města Sušice, známé pod označením Hradiště na Sedle. Existují doposud nikterak neověřené domněnky, že největší keltské město v ČR se také mohlo nacházet buďto v prostoru dnešní Mladé Boleslavi na Jizeře (keltská řeka Isara) nebo i v Lounech při řece Ohři (keltská řeka Agara).

Bójové, 2. – 1. stol. př. Kr. 1/3 Statéru, Paulsen 436, nález Stradonice (2,41 g):
stater_bojove22.jpgstater_bojove11.jpg

Ve druhé polovině prvního století př. n. l. dochází k úpadku Keltské civilizace. Pravděpodobně jsou poraženy germánskými kmeny. V 5. století na naše území definitivně osídlují Slované.

Keltské mince:
první raženy ve 3. století př. n. l. dle vzoru statéru Alexandra Makedonského
Mezi zlatými mincemi se vyskytují mince tří typů – zlaté statéry a jeho díly – třetina a osmina.

Keltové – Bójové, 2. – 1. stol. př. Kr.
1/8 Statéru, typ Athena-Alkis:
1/8 Statéru, paprsky slunce, 4 tečky / hrbol, 0,938 g:
1-8-stateru111.jpg 1-8-stateru222.jpg 1-8-stateru-paprsky111.jpg 1-8-stateru-paprsky222.jpg

Jediná prokázaná těžba stříbra Kelty na našem území je z Kutné Hory, zjištěná podle poměru příměsí. Většina stříbra pocházela z dovozu.

Keltské mince na sobě nesou různé motivy zvířat, Bohů, lidských postav a různých abstraktních motivů.

Na našem území se našlo se několik depotů keltských zlatých mincí tzv. duhovek z doby okolo 100 př. n. l. (Starý Kolín, Podmokly).
Duhovky jsou keltské mince ze zlata miskovitého tvaru, které se razily přibližně od počátku 1. stol. př.n.l.. Jejich lidové označení se odvíjí od pověstí, podle kterých se tyto mince nacházejí v místech, kde se duha dotýkala země.

Podunajští východní Keltové, 3. – 1. stol. př. Kr.- Tetradrachma, typ Velký Bysterec:
tetradrachma11.jpg tetradrachma22.jpg

Zdroj Český rozhlas – Toulky českou minulostí:
generic1.gif nasi-pradedecci-keltove-keltove-mezi-nami.mp3

generic1.gif nasi-pradedecci-keltove-keltska-mesta.mp3

2 komentáře

    Leave a Comment