Velká Morava až po ražbu první české mince

Ražba vlastních minci v období Velké Moravy (833 – 907 n.l.) neprobíhala. Většina obchodu se uskutečňovala jako naturální směnný obchod nebo se vyžívaly mince z drahých kovů pocházející ze západní Evropy a Byzance (byzantské zlaté mince – Solidy a západoevropské stříbrné denáry francké)

Francká říše Charles II. le Chauve (840-877) denár:

Byzanc Theophilus, Michal a Constantinus (830 – 831) solidus:

byzanc-theophilus-michal1.jpg byzanc-theophilus-michal22.jpg

Jako drobné platidlo sloužila „velkomoravská hřívna“. V 8. a 9 století nahrazovalo surové železo drobnější kovová platidla. Byly to hrubě vykované zploštělé pruty (délky 5-47cm a hmotnosti 8-700 g) na konci opatřené otvorem sloužícím k provléknutí provazu. Tyto opracované železné pruty se nazývaly „velkomoravská hřivna“.

V 9. století již zpracování kovů a zlatnické řemeslo dosahovalo na Moravě vysoké úrovně. V tomto období nebyly objeveny dostatečné zdroje stříbra a zlata umožňující ražbu vlastních mincí. Svým způsobem stále ještě dostačoval výměnný obchod.

V 10. století se prvním vydavatelem českých mincí stal až kníže Boleslav I. Jako předloha mu posloužili mince ražené v Regensburgu. Tyto první české mince se nazývaly denáry a jsou datovány do období krátce po roce 955. Tímto datem započala éra denáru trvající až do počátku 13. století.

Comments are closed.