V roce 1019 byl Břetislav jmenován správcem Moravy. Po smrti svého otce Oldřicha v roce 1034 na trůn krátce usedá jeho strýc Jaromír. Ten se v témže roce trůnu zříká ve prospěch Břetislava I. Vláda Břetislava I. v Čechách trvá od roku 1034 – 1055. Během svého života se Břetislav I. oženil s Jitkou ze Svinibrodu a měli spolu pět synů Spytihněva (český kníže z let 1055 – 1061), Vratislava (Vratislav II.), Konráda, Jaromíra a Otu.

Břetislav I. patřil mezi silné panovníky. Sféru svého vlivu rozšiřoval směrem na polské území. Nebál se postavit ani nejmocnějším sousedům jako byl římskoněmecký král Jindřich III. v ozbrojeném střetu. Zasloužil se o získání ostatku sv. Vojtěcha.

V roce 1050 provedl Břetislav I. mincovní reformu. Původní mincovní jednotku Karlovskou libru o hmotnost 408 g nahradil hřivnou o hmotnosti 210 g. Z hřivny bylo možno razit 200 nových denáru. Denáry po reformě měly nižší hmotnost (lehce pod 1 g) a jejich hlavním rozpoznávacím znakem je menší průměr mince.

Denár Břetislav I., Cach 297

Denár Břetislav I., Cach 298

Denár Břetislav I., Cach 299

Denár Břetislav I., Cach 300 (mincmistr Všebor)

Denár Břetislav I., Cach 301

Denár Břetislav I., Cach 302 opis rub: SCS PETRVS

Denár Břetislav I., Cach 303 opis rub: SCS VENCEZLAVS

Denár Břetislav I., Cach 304

Denár Břetislav I., Cach 305

Denár Břetislav I., Cach 306

Denár Břetislav I., Cach 307

Denár Břetislav I., Cach 308

Denár Břetislav I., Cach 1032

Denár Břetislav I., Cach 309

Denár Břetislav I., Cach 310

Denár Břetislav I., Cach 311

Denár Břetislav I., Cach 312

Denár Břetislav I., Cach 313

Denár Břetislav I., Cach 314 (dobový padělek?)

Denár Břetislav I., Cach 315 (dobový padělek?)

Denár Břetislav I., Cach 316

Denár Břetislav I., Cach 317

Denár Břetislav I., Cach 318

Denár Břetislav I., Cach 319

Denár Břetislav I., Cach 320

Denár Břetislav I., Cach 322

Varianta menší střížek

Denár Břetislav I., Cach 323

Denár Břetislav I., Cach 324

Denár Břetislav I., Cach 325

Denár Břetislav I., Cach 326

Denár Břetislav I., Cach 1033

Sobota 19. 5. 2012
45. aukce – sbírka Bohemiky Hugo Poláka – II. část – Rodové mince a medaile, Olomoucké církevní ražby a renesanční medaile
46. aukce – numismatická aukce

Neděle 20. 5. 2012
47. aukce – bankovky celého světa

Dále mi dovolte Vás pozvat do našeho nového internetového obchodu, kde si budete moci koupit do sbírky mince, medaile, bankovky, řády a vyznamenání v klidu ze svého domova. Omluvte zatím slabší nabídku v některých kategoriích, postupně budeme přidávat a přidávat jak síly dovolí. Doufáme, že si teď, nebo v budoucnu u nás něco vyberete (nebo se přijdete podívat k nám do obchodu na Vinohradech, kde si určitě vyberete).
Náš internetový obchod najdete na adrese www.numismatika.info

Přeji krásný den
Roman Veselý
AUREA Numismatika

Jako moravská vládní mincovna v Mikulově působila však pouze v časovém období a to v letech 1627 – 1628. Do Mikulova byla vládní oficiálně mincovna přenesena z Olomouce. Kardinál Dittrichstein otevřel dne 22. 6. 1627 mincovnu na svém zámku v Mikulově.

Na vedení mincovny se pravděpodobně podílel bývalý brněnský mincmistr Wohnsiedler a olomoucký mincmistr Fritsch. Ale je to pouze nepodložená domněnka.

V mincovně byly raženy 1 krejcary a 3 krejcary. V prvé fázi bylo k ražbě 1 krejcarů (s letopočty 1624, 1625, 1626 a částečně 1627) a 3 krejcarů (s letopočtem 1625 -1626) použito rubních kolků z mincovny Brno. Tyto mince jsou bez značky mincovny.

Mince z druhé fáze již nesou značku mincovny N v kroužku (Nikolsburg). Koncem roku 1628 se definitivně přesouvá mincování z Mikulova do Olomouce a mincovna v Mikulově zaniká.

Chtěl bych nabídnout k prodeji tuto minci.Mince je ve velmi dobrém/vynikajícím stavu.Případný zájemce mne může kontaktovat zde.Cena dohodou.Vložené fotky jsou pouze ilustrativní,ale rád pošlu fotky mice jak vypadá.

Děkuji

Kde: Nová budova Národního muzea, Vinohradská 1, Praha 1
Kdy: pondělí 12. března 2012 od 13 do 18 hodin a v úterý 13. března 2012 od 10 do 20 hodin
Výstavu v Nové budově Národního muzea můžete navštívit v (mimořádně prodloužená otevírací doba).
Vstupné: zdarma

Národní muzeum a Národní pokladnice vás zvou na výstavu v Nové budově Národního muzea, kde bude představena unikátní zlatá mince Double Eagle – legenda americké měny, která je vládou Spojených států amerických považována za národní poklad.

Turné po vybraných evropských městěch pořádá Samlerhuset Group, mateřská společnost Národní Pokladnice s.r.o., ve spolupráci se Smithsonian´s National Museum of American History a Národním muzeem.

Tato jedinečná dvacetidolarová zlatá mince z roku 1933, v hodnotě téměř 8 milionů dolarů (cca 144,5 mil. korun), je vůbec nejdražší zlatou mincí na světě, která se kdy objevila na světových aukcích. K dnešnímu datu se ví o existenci pouze třinácti těchto zlatých mincí.

Tajná služba ji hledala 70 let
Theodore Roosevelt, 26. prezident Spojených států amerických, nechal poprvé razit Double Eagle v roce 1907. Roosevelt si přál mít takovou americkou minci, která by se vyrovnala kráse těch antických.
Během Velké finanční krize v roce 1933 chtěl pak nově zvolený prezident Franklin Roosevelt zachránit zemi před hrozící insolvencí. Lidé si tak museli své zlaté mince vyměnit za bankovky. Mince v hodnotě téměř 50 milionů dolarů, včetně mincí Double Eagle z r. 1933, byly roztaveny do zlatých prutů a uschovány ve Fort Knoxu.

Pouze několik exemplářů Double Eagle uniklo roztavení. Jeden z nich se dokonce téměř 70 let snažila vypátrat tajná služba. Mince procestovala tři kontinenty, stala se posedlostí pro milionáře, krále i kriminální vyšetřovatele. V roce 2002 se proslulý a nepolapitelný Double Eagle z r. 1933 dostal na aukci v Sotheby´s a byl prodán za 7,6 milionů dolarů anonymnímu kupci.

Dnes je mince uložena za ocelovým sklem ve Federal Reserve Bank of New York, kde ji hlídají dva ozbrojení strážníci. Další dva exempláře Double Eagle jsou k vidění v the National Museum of American History (Národní muzeum americké historie).

Na portrétech většiny šlechticů té doby, vždy vidíme zavěšenou medaili buď přímo na oblečení nebo na mohutném řetěze. Lze vyvrátit, že se jedná o vojenská vyznamenaní. Hlavně z důvodů, že již ve své době měl možnost panovník odměnit vítěze ve své době existujícími řady. Dále pro odmítnutí, že se jedná o vojenské vyznamenání hovoří nejednotnost oušek a jednotlivých úprav upevnění těchto medailí. Ve většině případů se jedná a lze to takto chápat jako první civilní vyznamenání. Tyto medailky byly darovány hostům panovníkem nebo církevním hodnostářem jako projev přízně a štědrosti. Obdarovaní si dle svých finančních možností k těmto medailím nechávali připevňovat ouška nebo závěsy.

Na počátku 17. století zasáhla tato móda nosit závěsy i bohaté kupce a měšťany. Ti nejvíce nosili medaile krušnohorské, náboženského rázu. Nebo byly nošeny skutečné mince na závěsu, to spíše na památku, že byly raženy v Čechách nebo peníz který byl oblíben (Rudolfův Maley groš,..) V pozdější době měli mince již jinou funkci. Sloužili jako mince vínkové, které dostával novokřtěnec od svých kmotrů do peřinky. Jednalo se většinou o drobnější mince od grošíku až po čtvrt tolarové mince. Tyto mince snadno poznáme podle úpravy ouška. Nebylo nikdy ze stříbrného drátku, ale solidní stříbrnické práce. Tyto peníze rodiče schovali a děti je dostali až když dorostli. Děvčata tyto mince nosila zavěšena na krku mezi korály nebo českými granáty, někdy též u růžence. Mládenci nosili tyto vínkové peníze na řetízku u hodinek.

V 19. století pominul zvyk darovat minci ke křtu. Církev u nás zavedla speciální křestní medaile dvojího rázu a různých velikostí. Část těchto medailí jsou normální ražby a druhá část jsou duté s okrasou filigránskou. Také byly raženy medaile na první biřmování. V dobách Marie Terezie se stalo módní záležitostí nosit jako závěs nebo brož, tolary, půltolary, nebo dvacetníky s obrazem Marie Terezie patronky uherské nebo bavorské. Tyto mince mají jinou úpravu než mince vínkové. Většinou jsou přizdobeny českými granáty a menšími závěsky. Sloužili výlučně jako ozdoba ve všech vrstvách společnosti. Poněkud odlišnou módu měli Němci na Chebsku. Nosili větší závěsy upevněné na několika řetízcích na svém tradičním kroji. Konec 19. století se stává vrcholem této módy. Zasáhla nejširší vrstvy obyvatelstva, kdy skoro každý nosil nějaký ten závěs, vyřezané uherské zlatky s andělíčky, krejcary, závěsy se sv. Jiřím, upravené jehlice do kravat, nebo staré mince zapuštěné do prstenu. Koncem první světové válka definitivně tato móda u nás mizí.

Zdroj Štěpán Floss 1956

Den konání
pro veřejnost 3. 3. a 4. 3. od 9 do 17 hodin
pro školy v pondělí 5. 3. od 8 do 14 hodin

Místo konání
Bývalý špitál Kunhuta (Na Dláždění 67 – v těsném sousedství hlavní budovy Polabského muzea v Poděbradech).

Vstupné 1,- Kč.